Hríby
Suroviny
na porce
- Jak rychle houby rostou?
- Po dlouhém období sucha musí
- pršet několik dnů, aby houby
- začaly růst. První vydatný déšť
- probudí podhoubí, které teprve
- při opakovaných deštích nasadí
- plodnice. Když se po dešti oteplí
- za tři nebo čtyři dny začnou růst
- drobnější houby jako pýchavky
- špičky či penízovky. První hřiby se
- objeví nejdřív za osm až dvanáct
- dní po rozhodujícím dešti, pokud
- jsou i jinak velmi příznivé podmínky
- Ale trvá třináct i šestnáct dnů
- než začnou růst houfně. Ovšem
- když dešťům předcházelo dlouhé
- sucho, může to trvat čtyři až šest
- týdnů. Jestliže v lese cítíme vůni
- hub a přesto žádné nemůžeme
- nu B1 a B2. K dalším vitaminům
- v houbách paří E, K, PP, C a rovněž
- protikřivičný vitamin D. Nepříjemnou
- vlastností hub je schopnost
- vstřebávat ze svého okolí nežádoucí
- prvky, například arzén, olovo
- a rtuť. Dokáží je v sobě koncentrovat
- takže nakonec jich obsahují
- víc než okolní půda. Sbírat houby
- podél silnic, na zahrnutých skládkách
- výsypkách, v okolí elektráren
- a různých průmyslových závodů se
- proto nedoporučuje. Většina hub
- obsahuje také močovinu, proto
- lidé s poruchami ledvin a trávicího
- ústrojí je musejí požívat opatrně
- a ani zdraví lidé by se jimi neměli
- přecpávat. Na druhé straně některé
- houby obsahují léčivé lát
Postup
1 Například v houževnatci jedlém je
2 látka, snižující hladinu cholesterolu
3 v krvi. Čirůvka fialová, výtečná
4 podzimní houba, obsahuje látky,
5 jež dokáží snížit hladinu cukru
6 v krvi diabetiků. V pýchavkách,
7 vatovci obrovském, penízovce
8 sametonohé a některých nejedlých
9 houbách vědci objevili látky,
10 jež působí proti určitým druhům
11 rakoviny. Výbornou vlastností hub
12 je, že jejich energetická hodnota
13 je šestkrát menší než u hovězího
14 a kuřecího masa či vajec a dokonce
15 dvanáctkrát menší než u vepřového
16 masa, luštěnin, chleba nebo
17 medu. Přitom mají velký objem
18 a jejich strávení zabere dlouhou
19 dobu, takže pocit sytosti trvá několik
20 hodin. Toho lze dobře využít
21 při hubnoucí dietě, z nectnosti hub
22 - těžké stravitelnosti – se tak stává
23 určitá výhoda.
24 Houby v kuchyni
25 Jen asi deset druhů hub lze konzumovat
26 za syrova, například žampion,
27 ryzce syrovinku, rosolovce
28 červeného, mísenku oranžovou
29 a pár dalších. Všechny ostatní
30 musíme před podáváním tepelně
31 upravit. Tvrdí se, že minimální doba
32 tepelné úpravy by měla být 15 až
33 20 minut, jinak jsou nestravitelné.
34 Toto tvrzení je zavádějící. Například
35 bedly, růžovky, žampiony, hřiby,
36 vatovce a další obalené v trojobalu
37 rozhodně nikdo nesmaží 20 minut
38 a přesto jsou lahodné a dobře
39 stravitelné. Ale je pravda, že dělat
40 minutku z václavek znamená po
41 požití téměř jisté žaludeční potíže,
42 protože spolu s například liškami
43 a hřiby s modrající dužninou patří
44 k houbám, které potřebují skutečně
45 důkladno
46 najít, chce to vrátit se na stejné
47 místo tak za týden. Vůni vydává
48 rozrůstající se podhoubí, které se
49 chystá nabídnout plodnice. Houby
50 vůbec nerostou tak rychle, jak si
51 lidé myslí. Velký hřib nevyroste za
52 jediný den. Průměrný přírůstek za
53 24 hodin je jeden až dva centimetry,
54 za ideálních podmínek pět
55 centimetrů. Holubinky jsou rychlejší,
56 za den dokáží průměr svého
57 kloboučku zdvojnásobit a do dospělosti
58 dorostou za nějakých pět
59 dní, stejně jako ryzce a václavky.
60 Liškám to trvá týden a potom ještě
61 vydrží „žít“ až dva týdny, než se
62 rozpadnou. Žampiony vydrží na
63 svém stanovišti maximálně týden,
64 některé druhy lupenatých hub až
65 měsíc. Hřiby dorůstají do velikosti
66 až 15 cm a hmotnosti 300g, ale občas
67 až do 1 kg. Bedla vysoká může
68 dorůst i do 40 cm. Naší největší
69 houbou je vatovec obrovský. Pokud
70 jej hamižní houbaři neseberou
71 hned, když je jako pěst, doroste
72 běžně velikosti medicinbalu aniž
73 by přestal být poživatelný. V roce
74 1955 vyrostla plodnice vatovce během
75 patnácti dnů tak, že její obvod
76 měřil 212 cm a vážila 20,8 kg. To je
77 český houbový rekord.
78 Houby jako potravina
79 Hlavní a ničím nenahraditelnou
80 vlastností hub v kuchyni je jejich
81 vynikající chuť a vůně. Způsobují ji
82 aromatické látky, které jsou zřejmě
83 jejich nejcennější složkou. Dráždí
84 chuťový a čichový smysl čímž podporují
85 tvorbu slin a žaludečních
86 šťáv. Dlouho se mělo za to, že tím
87 to také končí, ovšem není to pravda.
88 Kromě vody, které je v houbách
89 až 95%, obsahují až 30% bílkovin
90 v sušině. Nejvíce jich je v mladých
91 plodnicích, ale množství se řídí
92 i druhem hub. Zatímco například
93 lišky jich mají jen 4% některé druhy
94 žampionů až 25%. Tyto bílkoviny
95 jsou rovnocenné s těmi v mase,
96 i když je jich podstatně méně. Zato
97 esenciálních aminokyselin, které
98 jsou pro lidský organismus nepostradatelné
99 a tělo si je neumí samo
100 vyrobit, takže je závislé na jejich
101 přísunu v potravě, je v houbách
102 víc než v mase. Ne všechny ovšem
103 lidské tělo využívá. V zanedbatelném
104 množství obsahují také tuky
105 a cukry. Ve stopových množstvích
106 jsou v nich i minerální látky jako
107 draslík, fosfor, vápník, železo, sodík,
108 měď, mangan a další. V houbách
109 je jich víc než v zelených rostlinách.
110 Obsahují i některé vitaminy,
111 hlavně provitamin A neboli karoten.
112 Nejvíce ho má liška obecná,
113 naopak hřiby mají nejvíce vitamini
114 nu B1 a B2. K dalším vitaminům
115 v houbách paří E, K, PP, C a rovněž
116 protikřivičný vitamin D. Nepříjemnou
117 vlastností hub je schopnost
118 vstřebávat ze svého okolí nežádoucí
119 prvky, například arzén, olovo
120 a rtuť. Dokáží je v sobě koncentrovat,
121 takže nakonec jich obsahují
122 víc než okolní půda. Sbírat houby
123 podél silnic, na zahrnutých skládkách,
124 výsypkách, v okolí elektráren
125 a různých průmyslových závodů se
126 proto nedoporučuje. Většina hub
127 obsahuje také močovinu, proto
128 lidé s poruchami ledvin a trávicího
129 ústrojí je musejí požívat opatrně
130 a ani zdraví lidé by se jimi neměli
131 přecpávat. Na druhé straně některé
132 houby obsahují léčivé látky.
133 Například v houževnatci jedlém je
134 látka, snižující hladinu cholesterolu
135 v krvi. Čirůvka fialová, výtečná
136 podzimní houba, obsahuje látky,
137 jež dokáží snížit hladinu cukru
138 v krvi diabetiků. V pýchavkách,
139 vatovci obrovském, penízovce
140 sametonohé a některých nejedlých
141 houbách vědci objevili látky,
142 jež působí proti určitým druhům
143 rakoviny. Výbornou vlastností hub
144 je, že jejich energetická hodnota
145 je šestkrát menší než u hovězího
146 a kuřecího masa či vajec a dokonce
147 dvanáctkrát menší než u vepřového
148 masa, luštěnin, chleba nebo
149 medu. Přitom mají velký objem
150 a jejich strávení zabere dlouhou
151 dobu, takže pocit sytosti trvá
Mohlo by Vás zajímat
Hřiby nakrájíme a povaříme v osolené vodě asi 3 min.Scedíme a necháme okapat(můžeme je pomlet na masovém mlýnku).Cibuli osmažíme na sádle do růžo...
·
Malé plodnice hřibů necháme celé, větší pokrájíme, petržel nakrájíme na kolečka. Vše vaříme 4 minuty ve slané vodě. Necháme okapat , v keramické ...
·
Celeé klobouky a nohy hříbků zprudka osmahněte na olivovém oleji a ještě 15 minut smažte na mírném ohni. Občas promíchejte. Vyjměte a nechte okap...
· · 01:15 ·
Hříbky očistěte, nakrájejte na velmi tenké plátky, na chvilku ponořte do citronové šťávy, aby zůstaly bílé,
pak je rozložte na mísu a pokapejte...
· · 01:15 · · 00:10 ·
Komentáře